Jak kritika může být důležitá..

Nikdy jsem kritiku moc dobře nesnášela. Vždy mi připadalo že mi všichni okolo mě kritizovali co se dalo, i to, s čím sem byla spokojená a měla sem z toho radost. Například jednou, když sem si řekla, že mamince ušetřím práci a vyperu já, aby ona měla pak pohodu a klid,po jejím příjezdu jsem jen uslyšela" jé, to jste hodní že jste prali" ,zaradovala jsem se, a pak sem slyšela pokračování " Ale tyhle tvá trička já peru v ruce, a co tahle sukýnka? tuhle si tam dala také? ( tu sukni já ale zásadně nosívám pouze na doma). Snad si tam nedala i tyhle kalhoty? " hned mě radost přešla..někdy vás tyto situace rozesmějí, jindy se vám chce plakat.. vždyť sem chtěla jenom pomoct!

Jednou, v jeden pátek v hudební výchově v našem ústavu jménem gymnázium, jsme zpívali pásmo písní které mám moc ráda. Ovšem nutno podotknout, že jsem zrovna neměla svůj den, a nezpívala jak pan Karel:). Poslední tón jedné písničky mi opravdu dost ulítl. Můj spolužák a dobrý kamarád se pousmál a pověděl mi: „ Promiň, teď to znělo jako špatně naladěná flétna“

Při mé povaze mi to moc velkou radost neudělalo. Trochu mě zamrzelo, že zase nejsem tak dobrá, jak bych chtěla. Kamarád ale dodal:“ teď sem si vzpomněl na jeden citát.. „ Bratrsví není v tom, nevidět chyby, ale umět je říct způsobem bratrským.“

Tohle mě naprosto odrovnalo! netušila jsem, jaký obyčejný všední den mi dokáže pohnout s myšlením. Tento citát mě naprosto nadchnul. Líbí se mi. Myslím, že si zaslouží být nahoře na liště mého blogu.

Teď už vím,že dobře míněná a řečená kritika je velice důležitá, je to něco, čeho bychom si měli vážit, jelikož nás to nutí být lepšími. Nutí nás to zapracovat na sobě. Teprve nedávno jsem pochopila jak jeden moment vám dokáže tolik pomoct. Je úžasné že se každý den něčemu novému učíme, a že kolem sebe máme lidi a kamarády kteří nás v tom podporují a pomáhají nám abychom byli lepšími.